DIG setkání ve městě Hatten z pohledu OK1AMU: V listopadu loňského roku jsem se dozvěděl z německého DIG webu termín setkání v roce 2007.Po dobrém dojmu z Guelsu jsem se rozhodl účastnit se znovu. Protože pozvánka obsahovala mimo jiné i seznam ubytovacích zařízení, včetně e-mailových adres, využil jsem výtečný seznam rezervací v hotelech Německa, vybral hotel Schuetzenhof a rezervoval si ubytování na 3 dny, tedy s předstihem 8 měsíců. Byl jsem mile překvapen, když následující den přišlo oznámení hotelu, že má rezervace je zaknihována.Tento fakt uvádím předem proto, poněvadž ten, kdo si vzpomene zažádat o ubytování měsíc před akcí, nemá zpravidla šanci. Pokud u vás dojde později třeba kolizi s jinou důležitou akcí, které chcete dát přednost, jednoduše rezervaci zrušíte a hotel odknihování provede obratem a bezplatně. Se stejnou samozřejmostí mi prodloužili i pobyt o 1 den navíc. Ceny v jednolůžkových pokojích se pohybují od 35 € výše. Je samozřejmé, že ubytování v hotelech není to jediné, máte volbu ubytování v privátech, nebo formu nejjednodušší a nejlacinější- ubytování v kempu, které bývá z finančního hlediska nenáročné, respektive bývá pro OK-účastníky zdarma. Protože cesta tam železnicí by byla finančně neúnosná a navíc místo setkání nedisponuje vlakovým nádražím, využil jsem ochoty Zdeňka, OK1AR a stal se jedním z početných cestujících tohoto rodinného klanu (v tom dobrém slova smyslu). Na poslední chvíli se přihlásil ještě Pepa, OK1SRD. Místo srazu pro výjezd - Podbořany. Je úterý 5.června 2007 večer. Provádí se náklad všeho potřebného (a že OK1AR myslí opravdu na vše) a vozidla vyjíždějí v pořadí: OK1AR a OK5AR,včetně karavanu důkladně naloženého, jako vedoucí vozidlo, Pepík a Zdena OK6AR, společně s OK1SRD a OK1AMU a obdobně plně naloženého přívěsu, kde dominuje hezký soudek plný lahodného moku, jímž je Budvar z Č. Budějovic. Kolonu uzavírá vozidlo s Tomášem a Alenou OK7AR a dětmi- Kačenkou a Míšou. Vyjíždí se po 22-té hodině večerní. Díky GPS navigaci vedoucího vozidla je cesta neobyčejně rychlá, bezpečná a v rámci možností i pohodlná, včetně potřebných přestávek, nejen na rozhýbání se. Počasí nám přeje, poslední zastávka je cca 25 km před cílem, jimž je kemp před městem Hatten. Sem přijíždíme ve středu okolo 9-té hodiny dopolední. Kemp má několik částí, z nichž první základní je tábořiště, kde se zpravidla radioamatéři nenacházejí a hned za ním na kouzelné lesní planince je kemp radioamatérů, včetně stabilních karavanů a rozsáhlého anténního systému. „Táborníci“ budují své přechodné QTH a já se ptám v recepci, jak se dostanu ke svému hotelu. Tak to jsem neměl dělat! Paní recepční mě posílá opačným směrem než je hotel, v dobré víře, jak mi pomohla se sehnáním ubytování. Je horko a jdu 3 km nikam. Dospěl jsem k názoru, že je zde chyba a další zbytečné 3 km zpět. Před kempem mi konečně jedna dobrá duše udá základní směr, a to netuším, jaká vzdálenost mi zbývá k cíli. Chci si upřesnit a potvrdit správnost nového putování a ptám se další dobré duše. Podívá se na můj zubožený vzhled a tvrdí, že již jen 800 m a jsem tam. Mimo jiné praví, že podle mého dialektu soudí, že jsem z Francie(???). Nikoli, dobrý muži, jsem Čech. Jeho tvář se rozzáří: já su taky Čech, Vondráček a žiju tu mnoho let (asi emigrace 1968). Srdečně se loučím s krajanem, který mě ještě upozorňuje na výtečné soukromé pekařství hned vedle jeho domu. Inu pane Vondráčku, 800 m to nebylo, spíše trojnásobek! Ale jsem na místě a cítím se, jako kdybych doběhl 3 maratóny najednou. Sprcha odplaví tu největší únavu. Jsem ve velmi hezkém jednolůžkovém pokoji zařízeném ve stylu začátku 20-tého století- kouzelné. Nejvíce oceňuji úžasně lehkou a vzdušnou pokrývku (jako u babičky-kdysi) a naprostý klid. Usnul jsem ani nevím jak a probudil se až ve středu v 7 hodin ráno. Švédské stoly u snídaní jsou zde naprostou samozřejmostí. Právě tak jako jejich bohatá výbava, která uspokojí skoro každého (s výjimkou notorických nespokojenců, kteří nikdy jiní nebudou). Ve 13 hodin začíná 1 mobilní závod, kterého se účastníme s Pepou OK1SRD na radu Zdeňka, OK1AR se svými „pendrečky“. Účast – nic moc, něco málo přes 30 stanic. Pepa má základní QTH smrček č.41, já smrček č.117 (kvůli stínu). Výsledek mě neuspokojuje, tak volím pouze deník pro kontrolu. Odcházím odevzdat i tento deník a těším se na čtvrtek. Prezentace má začít až v 10 hodin (skutečná až o 90 minut později, DJ8OT a DH5JR mají zpoždění). Takže se vítáme se starými známými i těmi, které doposud neznáme. Traudel, DL1SYL přiváží početnou skupinu ze svého kraje u Plauen am See, mezi nimi novicku (radioamatérskou) Anni, DN1PAS. Vzhledem k přestárlé účastnické základně je tento tým ve složení, který zahýbá s věkovým průměrem účastníků. Dny nějak rychle ubíhají a pátek je vždy dnem celodenního výletu. Tentokráte je cílem přístav Bremerhaven s 90 minutovou vyjížďkou lodí a my si děláme přibližnou představu o velikosti tohoto „mamuta“. Volný čas využíváme na návrh Zdeňka, OK1AR k návštěvě muzea válečných ponorek a prohlídce i osahání jednoho „U-bótu“ přímo. Četba literatury faktu i beletrie nenahradí prohlídku in natura. Vše rozpočteno na každý cm2. Buďme vděčni za mírové období, služba v tomto podvodním pekle musela být očistcem. A jde se na vedlejší loď, kde inzeruje své QTH stanice DK0SN, zajímavý shack včetně vysíladel nepochybně starých více než 60 let. Večer jsou chřestové hody. Já chřest rád nemám, pojedná o tom někdo z dalších účastníků. Na sobotu se vždy těším, prože BIG BOSS Karl-Maria DD4NC organizuje pravidelně DOK burzu. Kvůli ní přijíždějí i ti, kteří se jinak setkání nezúčastní. K mání je kupa pro nás nových DIG členů, klubové stanice s exotickými DOK-y, to vše na minimálně 2 VKV pásmech. Za pomocí kolegů zde můžete udělat QSO na 23 cm. Po burze se setkávám s člověkem, kterého si nesmírně vážím. Je jím Hans, DJ0VZ. Jednak pro jeho statečný boj se zákeřnou nemocí, jednak proto, že jsem zažil doby, kdy z DIG-SSB-RUNDY utvářel nově formovaný útvar, kdy přesvědčil nevěřící, že lze „ukočírovat“ v klidu a disciplinovaně kolem 300 zúčastněných stanic. Byl jsem rád, že jsem se mu vyznal ze svého dlouholetého obdivu. A to Hans přijel pouze na krátkou ceremonii předání výročního dřevěného kladiva (Holz Hammer, jedním z výročních držitelů je i Zdeněk, OK1AR). Poté odcestoval domů do města Kall. Sobotní večer je vždy vyhrazen HAM-FEST-u. Tentokráte nepostrádá hudební doprovod. Skupina starších pánů vedená DO9OMs názvem New Oldies hraje obstojně rock and roll a slaďáky z dob nedávno minulých. Z rozhodnutí představenstva DIG se nejvyšší trofej, DIG 1000 TROPHY předává pouze a jen při těchto velkých setkáních. Předávají se 3, přičemž největší potlesk má Marion, DF4UM, mimo jiné pravidelná účastnice DIG SSB a CW PARTY. (Mílo, OK1KI – DIG 1000 TROPHY pro první zahraniční YL čeká pořád na tebe!). Další setkání je plánováno až na rok 2009, kdy bude aktivována stanice DA0DIG (vysílá pouze ve výročních létech DIG! Tedy 1x za 5 let). Česká skupina DIG se dostavila kvůli časové dezinformaci s mírným zpožděním, kvůli kterému musel DIG posunout vyhlášení vítězů úvodního mobilního závodu. Vyhrál...kdo jiný, než OK1AR. V neděli má narozeniny Alena, OK7AR. Díky pečlivé režii starostlivého otce a vrchního organizátora setkání Rolfa, DL1EAG jde o velkou společenskou akci, kdy vteřinová ručička směřující k půlnoci dává pokyn sálu k oslavné HAPPY BIRTHDAY TO YOU..... V neděli se dospává, poté balí a ve 13 hodin začíná závěrečný kontest. Všichni se loučí se všemi a jedeme domů. Závěr? Vše by bylo OK, až na 2 policajty na Vypichu, kteří svou „odborností“ způsobili skoro hodinové zpoždění příjezdu autora toho příspěvku. A tak nezbývá než se těšit na setkání příští. Kde? Ještě se neví, ale bude zcela určitě v r.2009, tedy v roce, kdy DIG slaví již své 40. narozeniny.