DIG setkání 2019 na Adlersbergu u Regensburgu/Zdeněk, OK1AR/Setkání se konalo ve dnech 30.5. až 2.6. Protože je to tzv. za rohem, z Podbořan 257 km, netáhli jsme tentokrát přívěs, jeli jsme pouze na sobotu a ze soboty na neděli jsme přespali, jako za mlada, pod širákem ve spacácích, rovnou na tvrdé zemi. Díky tomu, že jsme jeli jen na sobotu, mohli jsme pobrat i Pepíka, OK1SRD, který k nám dorazil v pátek večer z Pardubic a Dalibora, OK2BVX z Kroměříže, kteří ještě do pátku museli pracovat. Vzhledem k tomu, že je letos 50. výročí této organizace, očekávali jsme daleko větší účast, i z více zemí. Na setkání bylo cca 100 radioamatérů a rodinných příslušníků z Německa, Holandska, Česka a Slovenska. Setkání probíhalo v areálu rodinného pivovaru, jenž má již 160.letou tradici. Je fakt, že černé pivo, které jsem si tam, byť nepivař dal, bylo proklatě dobré a po půllitru jsem ho i cítil. Mělo grády a chuť vynikající. Z Čech nás tam bylo 9, /OK1AR, OK5AR, OK1SRD, OK2BVX, OK1OM, OK1GB, OK1AMU s YL Míšou, OK1RH/, ze Slovenska 5. Bohužel, z neznámých důvodů se slovenští přátelé, těsně před zahájením slavnostního večera sebrali a bez slůvka rozloučení odjeli směrem domů. Nevím proč, ještě před večerem se na něj chystali. Škoda, byli to nejvzdálenější účastnící a připravili se tak o malé dárky. K průběhu celého dne se nebudu rozepisovat: Byl klasický mobilní contest, DIG runda a hlavně klábosení s kamarády, se kterými jsme se celý rok, nebo i déle, neviděli. Slavnostní večer zahájil sekretář DIG, Werner, DH1PAL a na jeho slova navázal předseda klubu, Karlfried, DL1EK. Následující dění bylo prokládáno živou muzikou a tancem. Jedním z bodů bylo vyhodnocení závodní činnosti loňského roku a předání cen vítězům. Když se mne Dalibor, OK2BVX, v pátek u nás ptal, kolik že těch pohárů za prvá místa mám, sdělil jsem mu že 97 a tudíž mi do stovky chybí 3. No... díky tomu, že jsem vloni v závodech uhrál 3 celková první místa, převzal jsem si a vezl jsem si ty 3 do stovky chybějící, domů. A mimo to ještě plaketu za jedno první místo v Česku. Stejnou plaketu si převzala a vezla domů i Marie, OK5AR, jako nejúspěšnější žena v jednom ze závodů. Mimo toho jsem převzal i pohár pro OK1DOL a plakety za prvá místa v OK pro OK1XC a OK1XFJ. Z Němců braly po jedné plaketě za vítězství v ktegorii žen Ulla, DF6QP a Marion , DF4UM. Ostatní neměli nárok, Češi jim to, jako tradičně, vybrali. Smutné bylo loučení, protože každému, kdo mi oznámil, že za 3. neděle nejede na HAM Radio ve Friedrichshafenu jsem musel sdělit, že se téměř jistě vidíme naposledy. My jedeme ještě se ženou na HAM Radio a poté přestaneme na setkání jezdit. Auto má 20 let, já 71, a oba nejsme již v kondici tak daleké cesty podnikat. Sice se mne několik amatérů dotazovalo, zda neuspořádám opět setkání v Podbořanech, v roce 2021, ale... ona to není legrace, je to mnoho hodin příprav a po zkušenostech a problémech s vyúčtováním dotací , kdy dlouho hrozilo, že 9.000 korun uhradím ze své kapsy, nemám vůbec chuť. K fotografiím – na sále bylo poměrně málo světla, já večer neměl čas fotit a Pepíkovo foťák to bleskem nestačil nasvítit. Proto je kvallita drobet horší. Ale i tak tam poznáte ty, které jste někdy viděli na dřívějších setkáních. Pokud jsem věděl jsou u několika fotek značky a komentovat nyní budu jen dvě. Ten ležící, vousatý člověk, není Lenin, kterého jsme si nechali za 2 dolary dopravit na plac, ale Dalibor, OK2BVX, odpočívající po noční cestě. No a ty další dva, zhroucené do sebe a spící za německým kempíkem, nemusím snad představovat. |