HAM RAdio
2022 očima OK1AR Tak
jako každým rokem, jsme se i letos zúčastnili HAM
Radio ve Friedrichshafenu.
Vyjeli jsme z úterý na středu, přesně o půlnoci a
na TANK ONO u Chebu jsme měli
sraz s Mirkem, OK1MBT. Dále jsme pokračovali v
závěsu. Vloni jsem si vyzkoušel
při cestě do Holic, že pokud nejedu jako prase,
ušetřím mnoho benzinu. Proto se
naše cestovní rychlost málo kdy
přiblížila 110 km/hod. V kempu jsme byli v půl
osmé ráno. Oproti jiným
létům ušetřeno 16 litrů benzinu. Překvapením
bylo, že oproti jiným létů přeorganizoval kemp
parkovací místa a tak měl každý
skoro dvojnásobek prostoru oproti
dřívějšku. 5 dní, kdy jsme tam
stáli, bylo
účtováno jako 4. noci, celkem 80 Euro za oba +
auto a kempinkáč. S plným
zázemím, sociálkami s
možností se osprchovat a elektrikou. Mnohdy jsou v OK i
vyšší
ceny. Na přesun z kempu do haly jsem si těsně před odjezdem
pořídil
elektrokoloběžku. Již před 3. roky jsem díky bolestem dělal
až 5 přestávek,
nyní jsem byl za 5 minut v hale. Pouze Maruš to
musela odšlapat pěšky. Čtvrtek
jsem věnovali courání po kempu a
drbání se starými
známými. Mnoho z nich bylo z
OK. Večer pak jsme proseděli a propili u přívěsu se
Slávkem, DL6SH, který utekl
s otcem po roce 1968. Jinak ve středu horko až 34 stupňů, pak
proměnlivo s
deštěm a bouřkou v dáli. V jeden moment se ve
čtvrtek večer zvedl náhle tak
silný vítr, že nám uletěl stolek i se
skleničkami a láhvemi piva. Honili jsme
to se Slávkem DL6SH a Mirkem, OK1MBT po place. V
pátek, po zahájení HAM Radia jsme
zjistili, že je tam toho oproti
předcovidovému času o dost méně. Chyběly
velké firmy, např. WIMO, a Icom a
Yeasu tam měly jen své Německé
zastoupení. Z velkých firem tam bylo pouze
DATHE. Totéž se týkalo i
národních radioklubů. Kromě
chybějících Rusů a
Ukrajinců, u kterých to bylo pochopitelné,
chybělo i třeba Polsko a další
radiokluby. I návštěvníků bylo oproti
dřívějšku podstatně méně.
Pořadatelé
docela přepažili a znepřístupnili asi čtvrtinu haly, protože
tam nebylo co dát.
Alespoň jsme si „nešlapali po
hlavách“ jako jiná léta. O
to milejší bylo
setkání s těmi, kteří tam byli.
Mrzí mne, že jsme na sebe tentokrát nenarazili
s Evou, HB9FPM, ačkoli tam s manželem Joem, HB9JOE, byla.
Taktéž jsme se minuli
s Lacem, OM2VL, který tam převzal trofej DIG 1.000. Laco
blahopřeji Mimo
courání po hale jsme povětšinou seděli
na stánku DIG a 2 x jsme zašli na kafe k
Líbě, OK1LYL a Martinovi, OK1VHB na stánek ČRK. Pořadatelé
požádali, aby se, prý z hygienickcýh
důvodů, omezila konzumace v hale, takže se
nekonala ani tradiční chlebíčková
párty na stánku Rakušanů a bohužel ani
tradiční rozloučení hodinu před koncem HAM Radia
na stánku DIG. Takže letos,
namazaný chleba proklatě dobrým,
škvarkovýcm sádlem a 2 soudky piva k
tomu,
spolu se závěrečným
setkáním mnoha DIG nebylo. Tak snad
příště.. Na
cestu zpět jsme se vydali v neděli v 19,00. Bohužel jsme zabloudili,
protože ta
blbá GPS mi najednou hlásila sjeďte z
dálnice a hnala mne přes několik vesnic,
pak polní cestou až k hájence v lese, kde už to
jinam nevedlo. Otáčel jsem se v
kukuřici a musel jsem zavolat telefonem naší
Zdenu, aby mrkla na APRS, kde
vůbec jsme. Protože jsem neměl ponětí. Tak na nás
čučela na mapě a navigovala
jak a kde mám odbočit, abychom se z těch prdelí
vymotali. 3/4 hodiny a asi 40
km v hajzlu. A když jsem jel do DL, jel jsem max 110, abych
ušetřil benzin.. Po
tom bloudění jsem byl tak nasranej, že zase 160 i s
přívěsem. Takže domů 6
hodin a 5 minut, najeto 618 km. A to včetně toho bloudění po
vsích a polích
severně od Ulmu. Dá-li zdraví, tak za rok opět ve Friedrichshafenu naviděnou. Už nyní se těším A ještě pár fotek |