Jiří Kubovec, OK1AMU, ok1amu@seznam.cz

Na půvabný kopeček s kostelem a pivovarem, kde se setkání odbývalo, jsme přicestovali ve čtvrtek 11.6.2009 krátce po 15-té hodině a já se domníval, že mobilní závod již běží. Hannelore,DH5JR nás vybavila všemi dárky, zapsala na výlety a já velice rád (i když poplatek nebyl povinný, jsem zaplatil 10 €), protože nejsem závodník, svou účast v kontestu jsem pojal jako příjemný relax s přáním rozdat body zejména kamarádům, což se snad podařilo. Tedy jak kdysi dávno pravil jistý Pierre de Coubertin, souhlasím s jeho slovy: Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se. Půvabné bylo QSO s Pepou, OK1SRD, který na mé volání neragoval, tak jsem si došel oněch 400m na louku, kde bylo jeho p/QTH, kde jsme pak uskutečnili ono 2-metrové QSO. Protože jsem příznivec dobrého ubytování, měl jsem zamluveny noclehy v hotelu Krueger v Maria Ort, což je vesnička vzdálená cca 4km od místa setkání. Bylo to na doporučení Wernera, DH1PAL, kterého jsem rovněž na snídani potkal. A bylo nás tam z DIG cca 15, samozřejmě nocleh jsem měl zamluven již půl roku předem. Ubytování i strava- vše výtečné a pohodlné.

Procházka příjemnou, historickou částí Regensburgu následující den dopoledne byla zpestřením, právě tak návštěva starobylé radnice, kde jsme byli přijati samotným starostou města, který připravil i slavnostní přípitek v sále kurfiřtů. Následoval přesun k nádraží, odkud byl ve 13:00 odjezd do továrny BMW. Exkurze byla naprosto fantastická! Nejsem automobilista, ale účastníka, který má před sebou cestu asi 3,5 km dlouhou naprosto ohromí první část, tedy lisovna a svařovna, kde 970 automatů s minimem lidské obsluhy, jako ve sci-fi, začíná s tvorbou autička. Obdobně tomu bylo v úžasné, ekologické lakovně, kde na čtyřech pásech popojíždí konstrukce 5-ti typů tam vyráběných aut, aby byly okrášleny 5 nátěry, samozřejmě opět automaticky. Dojmů bylo plno, nesmím zapomenout na jeden zvláštní - „Hochzeit“ neboli svatba, což je okamžik spojení podvozku s karosérií. Nádherný zážitek, když vidíme jak za 1 minutu ke svatbě dojde a typy aut se mění, za limuzinou následuje kabriolet, atd. Továrna produkuje 1000 vozidel každý den. Finále, kdy popojíždějí k autičku, které již má konkrétního zákazníka přijede elektricky ovládané vozítko (bez řídiče) s poslední výbavou, kterou si pan odběratel přeje. Všude čisto, úžasný SW, který to vše sleduje a v případě nutnosti včas zasáhne. Prohlídka vzhledem ke své jedinečnosti se prodloužila o skoro hodinu. Samozřejmě, že jsme nelitovali. Večer se předávaly poháry, plakety a další ocenění, kde dominovala rodina AR-ů.

V sobotu 13.6. jsme v 08:57 přijeli k přistavenému autobusu, který měl odjezd v 09:00, jen tak-tak! Pokárání pouze od OK1FED, což bylo ironické v tom, že se nám za 4 hodiny později ztratil. Návštěva monumentální Haly vítězství u Kelheimu, kterou dal postavit bavorský král Ludvík I. Což bylo v r.1868. Následovala plavba lodí, ta byla proti jiným setkáním dost krátká. U kláštera Weltenburg bylo zajištěno v ohromném turistickém ruchu dostatek míst u stolů k bavorskému obědu. Potom nás převozník dopravil přes Dunaj na druhý břeh k autobusu a výlet pokračoval v příjemné atmosféře. Příjezd do Adlersbergu byl opožděn, ale DOK burza proběhla v tradičním tempu, kde zvláštní pozornost upoutali potomci OK7AR, nejprve Kačenka jako OK1KIT, následoval „mazák“ Míša jako OK1KAR. Od obou jsem ihned obdržel QSL. Burza skoro končila a přijíždějí „turisté“ OK1FED a OK1RV, tedy dostávají možnost býti také účastníky. Večerní DIG-HAMFEST splnil očekávání obsahem, nikoli účastí, která byla i přes avizované 40.výročí klubu dosti malá. Mohli jsme pogratulovat novým držitelům DIG 1000 TROPHY: Luďkovi,OK1DLA, DK8RE a DF3JO. Vypisují se QSL, posloucháme hudební DUO KRAUS, které měnilo kvalitu své produkce. Pokud přešli na rock and roll, byli vynikající, což dokumentoval Igor,EU1EU fantastickým tancem s OE3MCA, také Maria, jedna ze 4 OE-účastníků. Velice mne potěšilo setkání s Peterem, OM3EE. Máme spolu první QSO z r.1971, ale osobně jsme se poznali až nyní, zajímavé bylo, že se tak stalo při první snídani v hotelu Krueger.

Vše hezké jednou končí, loučíme se, abychom se snad za rok (?) opět setkali.

Nad rámec DIG setkání jsme ještě následující 2 dny zajeli do Berchtesgadenu a okolí, kde byla nejzajímavější návštěva „Orlího hnízda“- Kehlsteinhaus-u ve výšce 1834 m. Přesunem historie o 65 let zpět si našinec dovedl představit nacistické pohlaváry, třeba v luxusním rychlovýtahu uprostřed hory, absolvující posledních 100 metrů ke svému vůdci k aportu...

Mé vzpomínky jsou jak vidět, příjemné a těším se na již avizované DSW setkání. Samozřejmě také ze zištných důvodů. 2000 potvrzených DIG ještě stále nemám, že by příští rok?