DIG SETKÁNÍ 2009 ADLERSBERG NR. REGENSBURG
-----------------------------------------------------------------------------------

Ve středu v 9,30 jsme vyrazili třemi auty z Podbořan, jedno auto s obytným přívěsem s OK1AR, OK5AR a OK1SRD, druhé auto s OK1BZ a EU1EU a třetí auto, s nákladním přívěsem s OK7AR, jejím přítelem Tomášem a dětmi. Po příjezdu na Adlersberg nás na místě přivítali Hans, DF9JS, spolu s Juergenem, DL5HAN, kteří již tam byli od úterka, s tím že není nic zajištěno. Není k dispozici voda, elektrika a WC. Sice tam jeden chemický WC stál, ale chodili do něj stavbaři, takže jsme se tam odvážili jen v jejich nepřítomnosti. Po několikerém zaskočení na WC do restaurace tamního pivovaru, kde se mělo vlastní setkání odbývat, byl najednou WC restaurace zamčen a tak nám nezbylo než „očůrávat“ okolí. Protože jsme chtěli alepoň povečeřet, jela Alena, OK7AR s Tomášem do Regensburgu, hledat benzinku kde by se dal koupit aspoň malý plynový vařič. My jsem zatím meditovali co dál, protože lednička namražená v Podbořanech pomalu dostávala teplotu okolí a maso a další potraviny, které jsme v ní měli, by asi nepřežily další den. No, říkal jsem si, zkusím Hanse vyprovokovat k nějaké akci. Takže jsem mu oznámil, že jsme ho rádi viděli, ale že následující den ráno odjíždíme domů. Jeli bychom hned, ale jsme po dojezdu příliš unaveni na okamžitý návrat. Hanse to drobet vzalo a tak šel do restaurace pivovaru vyjednávat. Vrátil se s tím, že organizátoři požadovali elektriku až od čtvrtka večer, na zajištění vody zapoměli, ale hospoda nám alespoň vyhodí hadici z okna a WC, který používali stavbaři je ve skutečnosti přistaven pro účastníky setkání. Takže aspoň něco, i když mezitím Tomáš vyhodil zbytečně Eura za plynový vařič a náplně. Naštěstí jsem sebou měl dostatek kabelu a tak spolu s dalšími bubny od Hanse a Juergena jsme se „zaproudovali“ Proud jsme natahli i do stanů OK1SRD a OK1BZ.

Ve čtvrtek navečer dojeli se stanem ještě OK1FED a OK1RV a objevili se i ti, co byli ubytování pár km vedle po hotelích, Luděk, OK1DLA s XYL, Peter, OM3EE s XYL a Jirka, OK1AMU s YL. Na pátek byla naplánována exkurze pro 25 účastníků do továrny BMW. To, abychom se na exkurzi přihlásili mezi prvními, byl také jeden z důvodů, proč jsme jeli na setkání o den dříve. Byli jsme zapsáni do seznamu a těšili jsme se. Leč o několik hodin později přišel pořadatel a oznámil nám, že Němci pyskují, že je přihlášeno mnoho OK, proto byl dosavadní seznam stornován a nový se začne dělat v půl páté odpoledne a že se bude stát fronta. Šanci bude mít „nových“ 25 přihlášených. Tak to bylo první svinstvo a podraz. Proto jsme korporativně tuto akci bojkotovali. Do BMW nakonec jel jen Jirka, OK1AMU, který se na nový seznam dostal jakousi náhodou a Igor, EU1EU, jehož vytáhli ze stanu před odjezdem, že někdo jiný vypadl, nebo se vzdal v jeho prospěch. Odpoledne, dle oficielních propozic a programu od 14 hod. měl začít mobilní contest. Alena odjela autem cca 1,5 km od místa setkání, já po naježdějí asi 5 km po okolí zůstal na kraji přilehlé obce. Začali jsme závodit, ale spojení jsme udělali jen mezi sebou a body nám, přidali OK1DLA, OM3EE a OK1AMU. Nikdo jiný ke slyšení nebyl. Tak jsme se vrátili po 3/4 ` hodině do kempu. Tam nám bylo řečeno, že závod byl posunut o hodinu později. VŠICHNI DL to věděli, jen OK to prý „ZAPOMĚLI „ říct. Takže druhé svinstvo a podraz. No nic. Po bleskovém převlečení se z propocených věcí a napití se, jsme vyrazili znova, pár minut před druhým začátkem contestu. Dle propozic obdržela na začátek závodu každá stanice dvoupísmenný kód, který měla předávat první půlhodinu, v půl si pak si měla požádat u řídící stanice o jinou kombinaci, se kterou jela zbytek závodu a mohla spojení opakovat a na konci, v 16 hodin si měla na závěr požádat o třetí kontrolní kombinaci. Každá tato kombinace dávala sama o sobě 5 přídavných bodů a každé spojení bylo 1 bod. Nic více v propozicích nebylo. K našemu překvapení 2 německé stanice se objevily se třetí kombinací již 20 minut před koncem, čili měly možnost opakovat spojení ještě jednou, již po třetí. Ostatní, včetně nás, správně žádali o 3. kombinaci až na konci závodu. Mně ji dali 6 minut před koncem a Aleně, 2 minuty před koncem, již ji odmítli dát. Při odevzdávání deníků bylo i tak vidět, že i přes tento handicap máme s Alenou více, nebo minimálně stejně spojení jak DL´s. Kdy proběhlo vyhodnocení závodů nevíme, ale doneslo se nám večer, že já snad jsem třetí za těmi dvěmi co oproti regulím vyjeli se třetí kombinací dříve a Alena je někde asi na 6.místě. A navíc jsme se dozvěděli, že některým stanicím řídící stanice sdělila navíc zvláštní heslo (jedním z nich snad mělo být 40 DIG), za které si mohl účastník připsat 10 zvláštních bodů. A toto heslo mohl účastník dostat až 3 x. NIKDO z OK stanic ( a jelo nás závod 11) tuto „zvláštní“ bonifikaci nedostal. V propozicích závodu o tomto také nebyla řeč. Čili jasno – protože poslední asi 3 nebo 4 roky jsme jim s Alenou zpravidla vykouřili 1. nebo 2. místo, provedli tento, v pořadí již 3. podraz a sviňárnu. Po mobilním contestu bylo setkání oficielně zahájeno, otevřením „přijímací“ kanceláře setkání, kde byla Hannelore, DH5JR. Hannelore, jako vždy – profesionální přístup k věci a příjemné jednání. První kladná věc – díky tomu, že je 40.výročí DIG, neplati l se žádný účastnický poplatek, ba ani výlet a zájezd lodí. Navíc každý účastník dostal pěknou skleničku s emblémem DIG a rovněž tak propisku s nápisem ke 40.výročí DIG. Navíc si mohl nabrat nálepky CEPT DIG a I love DIG, hezké podložky pod myš, seznam s evidencí zemí DXCC a pár dalších drobností. Oficielní zahájení bylo naplánováno na 19. hodinu. Všichni byli na sále a stále se nic nedělo. Proto se účastníci rozprostřeli při pěkném počasí i venku a i my jsme okolo 20,30 odešli ven, dát si večeři do zahradního prostředí. Najednou někdo přiletěl, asi pět minut před 21 hod., že setkání již bylo zahájeno a že čekají na mně, protože si mám přebrat poháry a plakety za vyhrané závody. V té době bylo na sále tak 2/3 lidí z těch co tam čekali již v 19 hodin. Od roku 2006 nám DIG do OK sekce dluží několik pohárů a plaket. Proto jsem Eberhardovi, DJ8OT dne 14.4. opět připomínal co komu z nás dluží a že doufám, že to vše vezme ssebou. Já jsem tam měl od roku 2006 nastřádány 4 poháry za celková vítězství a 11 plaket za vítězství v republice. Nakonec jsem ze 4 pohárů dostal 2, a místo 11 plaket jsem dostal 3 a k tomu papírek s vyjmenováním za kterých 11. závodů jsem to dostal. Co by asi řekl Niki Lauda, kdyby po závodech nedostal nic a pak mu po 3.létech dali 1 pohár a na papírku napsáno, co vše vyhrál? A to ještě nedostali plakety OK2ZC, OK1DOZ a dvě OK7AR. Čili opět další věc, kterou považuji za podraz. Druhý den pak říkám Hansovi, jak je možné, při Německé důkladnosti, že dochází k takovýmto posunům, podrazům a cochcárně. Hans mi na to jen se smíchem řekl – tady nejste v Německu, ale v Bavorsku a že v Němčině je přísloví, že v Bavorsku jdou každé hodiny jinak….

Říká se, konec dobrý, všechno dobré. Sobota se, aspoň co se zájezdu a výletu lodí, opravdu vydařila. Když pominu jednu příhodu o které se zmíním na konci a kterou si příslušní zavinili sami, bylo vše perfektně zorganizováno a klapalo. Průběh sobotního dne měli na starosti Ingeborg, DL1NBY a její manžel, který není radioamatérem, spolu s Hannelore DH5JR. Vše klapalo na minutu přesně a vše aby se stíhalo, se muselo také na minutu přesně dodržet. Zděšení nastalo ve 14.hodin, když na místě, kde jsme měli sraz a odkud se mělo pokračovat na prohlídku zámku, nedorazili OK1FED a OK1RV. Čekali jsme na ně a sháněli je čtvrt hodiny. Ale protože na nás čekal sjednaný průvodce a navíc by se musel platit prodloužený pronájem autobusu, odjeli jsme bez nich. A to z místa, které bylo cca 30 km od místa setkání. Oni holt někteří Ing nepoznají na kterou stranu teče řeka a kde mají pravou a levou ruku. Takže přesto že jim Tomáš, přítel Aleny OK7AR, přeložil, že sraz je cca 500 metrů vlevo, proti proudu řeky a přestože totéž jim říkala i manželka Petra, OM3EE, oni se s klidem dali vpravo po proudu. Po nachození několika km kolem řeky, částečném přesunu lodí, autobusem a taxíkem, dojeli ve večerních hodinách zpět na setkání. My mezitím absolvovali prohlídku zámku, ale díky té čtvrthodině čekání na ně nastal takový posun, že sjednaný průvodce již nebyl, čekalo se na dalšího a proto se o cca 3/4 hodiny posunul i náš návrat. Po návratu zbývalo 12 minut do zahájení DOK burzy, takže bohužel se tentokrát odbývala bez podstatné části amatérů, kteří to nestíhali.

Večer pak byl při muzice. Zahájil ho Eberhard, DJ8OT, který v první řadě přivítal účastníky setkání z jednotlivých zemí a na zahájení navázalo předávání nejvyšších ocenění DIG, trofej DIG 1000. Z našich měl tu čest si ji převzít Luděk, OK1DLA. Pak již probíhala volná zábava. Já jsem si hezky popovídal s Eberhardem, DJ8OT a obzvláště rád jsem viděl Heriberta, DL8HF, který je těžce nemocný, ale na večeru se na pár hodin objevil. Samozřejmě ale, že jsem se rád potkal i s ostatními přáteli.
Nedělní dopoledne jsme využili k pořádnému dospání a balit jsme začali až okolo 11. hod. Při balení došlo ještě k jednomu konfliktu s obsluhou restaurace, která se tvářila, že tam snad ani žádné setkání neproběhlol. Odpadky, které se na kempovacím place nahromadily, jsme chtěli odložit do přistaveného kontejneru. Obsluha nám to ale vyhodila ven, že prý si to máme odvézt do Čech. Při druhém pokusu to dopadlo opět tak. Takže jsme pytel s odpadky nechali stát u WC, které tam bylo pro radioamatéry přistaveno. K tomu jen poznámka – doufejme, že se tento pytel neobjeví, spolu s dalším bordelem v lese, někde u Tachova, nebo za Železnou Rudou.

Přestože, jak již jsem napsal v úvodu, organizačně se jednalo o nejhorší setkání co jsem v DL zažil, těším se na setkání v roce 2010. Bude ho opět pořádat DSW, na severu Německa, poblíž ústí Labe do Severního moře. Ale tak jako vždy, bude i na DSW setkání převažující většina členů DIG. Zda budu ještě jednou psát DJ8OT o chybějící plakety a poháry nevím. Po korespondenci toho se týkající a trvajících 3.letých tahanicích nemám moc chuti. Začínám si připadat jak žebrák, i když jak já, tak ostatní, kterým nebyly plakety a trofeje dodány si je svými výkony zasloužili. Na druhou stranu, mám tisíc chutí poslat tento článek v němčině do CQ DL. I když poté možná ztratím pár přátel.