HAM RAdio 2022 očima OK1AR

Tak jako každým rokem, jsme se i letos zúčastnili HAM Radio ve Friedrichshafenu. Vyjeli jsme z úterý na středu, přesně o půlnoci a na TANK ONO u Chebu jsme měli sraz s Mirkem, OK1MBT. Dále jsme pokračovali v závěsu. Vloni jsem si vyzkoušel při cestě do Holic, že pokud nejedu jako prase, ušetřím mnoho benzinu. Proto se naše cestovní rychlost málo kdy přiblížila 110 km/hod. V kempu jsme byli v půl osmé ráno. Oproti jiným létům ušetřeno 16 litrů benzinu.

Překvapením bylo, že oproti jiným létů přeorganizoval kemp parkovací místa a tak měl každý skoro dvojnásobek prostoru oproti dřívějšku. 5 dní, kdy jsme tam stáli, bylo účtováno jako 4. noci, celkem 80 Euro za oba + auto a kempinkáč. S plným zázemím, sociálkami s možností se osprchovat a elektrikou. Mnohdy jsou v OK i vyšší ceny. Na přesun z kempu do haly jsem si těsně před odjezdem pořídil elektrokoloběžku. Již před 3. roky jsem díky bolestem dělal až 5 přestávek, nyní jsem byl za 5 minut v hale. Pouze Maruš to musela odšlapat pěšky.

Čtvrtek jsem věnovali courání po kempu a drbání se starými známými. Mnoho z nich bylo z OK. Večer pak jsme proseděli a propili u přívěsu se Slávkem, DL6SH, který utekl s otcem po roce 1968. Jinak ve středu horko až 34 stupňů, pak proměnlivo s deštěm a bouřkou v dáli. V jeden moment se ve čtvrtek večer zvedl náhle tak silný vítr, že nám uletěl stolek i se skleničkami a láhvemi piva. Honili jsme to se Slávkem DL6SH a Mirkem, OK1MBT po place.

V pátek, po zahájení HAM Radia jsme zjistili, že je tam toho oproti předcovidovému času o dost méně. Chyběly velké firmy, např. WIMO, a Icom a Yeasu tam měly jen své Německé zastoupení. Z velkých firem tam bylo pouze DATHE. Totéž se týkalo i národních radioklubů. Kromě chybějících Rusů a Ukrajinců, u kterých to bylo pochopitelné, chybělo i třeba Polsko a další radiokluby. I návštěvníků bylo oproti dřívějšku podstatně méně. Pořadatelé docela přepažili a znepřístupnili asi čtvrtinu haly, protože tam nebylo co dát. Alespoň jsme si „nešlapali po hlavách“ jako jiná léta. O to milejší bylo setkání s těmi, kteří tam byli. Mrzí mne, že jsme na sebe tentokrát nenarazili s Evou, HB9FPM, ačkoli tam s manželem Joem, HB9JOE, byla. Taktéž jsme se minuli s Lacem, OM2VL, který tam převzal trofej DIG 1.000. Laco blahopřeji

Mimo courání po hale jsme povětšinou seděli na stánku DIG a 2 x jsme zašli na kafe k Líbě, OK1LYL a Martinovi, OK1VHB na stánek ČRK.

Pořadatelé požádali, aby se, prý z hygienickcýh důvodů, omezila konzumace v hale, takže se nekonala ani tradiční chlebíčková párty na stánku Rakušanů a bohužel ani tradiční rozloučení hodinu před koncem HAM Radia na stánku DIG. Takže letos, namazaný chleba proklatě dobrým, škvarkovýcm sádlem a 2 soudky piva k tomu, spolu se závěrečným setkáním mnoha DIG nebylo. Tak snad příště..

Na cestu zpět jsme se vydali v neděli v 19,00. Bohužel jsme zabloudili, protože ta blbá GPS mi najednou hlásila sjeďte z dálnice a hnala mne přes několik vesnic, pak polní cestou až k hájence v lese, kde už to jinam nevedlo. Otáčel jsem se v kukuřici a musel jsem zavolat telefonem naší Zdenu, aby mrkla na APRS, kde vůbec jsme. Protože jsem neměl ponětí. Tak na nás čučela na mapě a navigovala jak a kde mám odbočit, abychom se z těch prdelí vymotali. 3/4 hodiny a asi 40 km v hajzlu. A když jsem jel do DL, jel jsem max 110, abych ušetřil benzin.. Po tom bloudění jsem byl tak nasranej, že zase 160 i s přívěsem. Takže domů 6 hodin a 5 minut, najeto 618 km. A to včetně toho bloudění po vsích a polích severně od Ulmu.

Dá-li zdraví, tak za rok opět ve Friedrichshafenu naviděnou. Už nyní se těším

A ještě pár fotek