V letošním roce se konalo DSW/DIG setkání v Ostrhauderfehnu, na severozápadě Německa. Protože tam již jsme před léty byli s Harrym, OK1MQY, rozhodl jsem se, že toto setkání vypustím ze svých priorit a navštívím HAMRADIO, na které mne již od roku 1990 lákala řada lidí.

Vyrazili jsme se ženou, OK5AR, v noci ve 2 hodiny, ve středu 20.června. Cesta ubíhala velice příjemně a rychlostí mezi 100 a 120 km/hod., i s taženým karavanem, se jih Německa rychle přibližoval. Až k Memmingenu. Tam jsme stáli v pařáku na dálnici hodinu a třičtvrtě, neboť se tam bulharskému kamionu roztrhl bok a na dálnici skončily tisíce lahví vína. Nedovezli jsme si ani jednu, stáli jsme ve frontě tak 3,5 km od toho. Do Friedrichshafenu jsme tedy přijeli až před 11. hod dopolední. Díky GPS jsme ani nemuseli hledat příslušný kemp, dovedla nás až na místo. Tam již na nás, s koupenou vstupenkou do kempu, čekal Hans, DF9JS a blokoval nám místo vedle sebe. Hned za ním měli své vozy další známí, DL5HAN s DL5HCN, DL9HAR s DL9HCO a PA2NJC. Z druhé strany nám dělali společnost Maďaři, kteří tam postavili zajímavé monstrum s názvem Garden beam, čili zahradní beam. Fakt je, že anténa i ve výšce 2,5 metru nad zemí směrovala fantasticky a proti GP vykazovala i docela dobrý zisk. Přestože vlastní Hamradio začíná v pátek, již ve středu večer byl kemp prakticky obsazen. Pouze malou část středy jsme prokecali s přáteli, jinak jsme spaním likvidovali předešlý rest a nabírali síly na další dny.

Ve čtvrtek jsme sledovali vyhlídkové lety Zeppelina, pokoukali po městě, navštívili muzeum vzducholodí a přístav Bodamského jezera. Upřímně musím říct, že odpoledne jsem byl dost zklamán, protože jen velmi málo lidí mělo na autech značky, případně cedulky se značkami na sobě. Takže mimo 10 známých okolo, jsme si tam připadali jak na ztracené vartě.

Názor jsem však rychle změnil v pátek. Jakmile jsem sám na sebe navěsil cedulku OK1AR, začali se, z těch dosud neznámých lidí, klubat známí a hlásilo se ke mně několik desítek amatérů z různých států, pamatujících si mne z dvoumetrových závodů. A to i přesto, že je již 2 roky nejezdím. Samozřejmě, že mě to nesmírně potěšilo a zvedlo mi to náladu. Mezi kempem a halou pendlovalo neustále dokola asi 10 najatých taxíků pro 8 lidí, zdarma, a tak asi jen po 5. minutovém čekání jsme se již přesouvali do haly. Tam člověk nevěděl na co dříve koukat. Ale zamířili jsme nejprve na stánek DIG, poté na TEN TEN, jehož jsem také členem, pak jsme se pozdravili s kluky ze Slovenského radioklubu a zakotvili na chvilku u stánku ČRK. Projít a prohlédnout si všechny firemní a radioklubové stánky bylo dost náročné, hlavně na nohy a páteř, a tak jsme se u stánku ČRK, nebo DIG objevovali často.

Posedělo se, popovídalo, případně huplo s Karlem, OK2ZI na cigárko a šlo se znova. Kromě hlavní haly byly prodejci ještě v dalších dvou velkých halách. V té prvé jsme prošli 2 dlouhé řady stolů, do další jsme jen nakoukli a pravili jsme, že je to úplně stejné jako v Holicích na parkovišti, nebo u nás doma ve stodole a vrátili jsme se do hlavní haly. Jak ve výstavních a prodejních stáncích firem, tak klubových, jsme opět objevili mnoho známých. Zvláště potěšilo setkání s Milanem, S58MU a Wolfem, OE3WHC. Oba dva přislíbili účast na DIG 2013 v Podbořanech. Neměl jsem v úmyslu nic kupovat, přesto jsem si koupil zdroj k laptopu / ke svému laptopu jsem ho zapomněl doma /, a neodolal jsem koupi precizního středu pro drátový dipol. Občas jsme využili pohostinnosti a nabídek produktů jednotlivých zemí a tak jsem prvně v životě zobal kaviár ve společnosti hezkých děvčat z Ruska, nebo si dal pravý italský parmezán a dobré vínko. Ten den jsme tam vydrželi až do zavírání haly.

V sobotu jsme opět vyrazili taxíkem, malinko po 9.hodině. Při courání jsem objevil zdroje pro PC, 650 Wattů za 15 Eu, čemuž jsem neodolal. Ne, že bych ho zrovna potřeboval, ale jako rezerva a za ty peníze…… Po klasickém oběhnutí stánků DIG, ČRK a Slovenského RK jsem zakotvil ve stánku TEN TEN, neboť v 10,10 UT probíhala ten ten runda na deseti metrech. Odpoledne jsme se pak věnovali sběratelské činnosti, čili jsme se zaměřili na prospekty, časopisy, samolepky, odznaky a další upomínkové předměty, které byly na jednotlivých stáncích. Připadal jsem si chvilkami jako Václav Klaus, taky jsme si odtud dovezli domů několik propisovaček. Tentokrát jsme odjeli zpět do kempu již okolo 16.hodiny s tím, že se vyspíme na noční radioamatérský candrbál. Pojedli jsme a zalehli a chvilku spali. Mne pak v 18 hodin vyzvedl Werner, DH1PAL a odvezl mne do restaurace vzdálené cca 6 km, kde jsme měli zasedání DIG předsednictva a rady. Projednávalo se jak zatraktivnit DIG rundy, bylo konstatováno, kde jsou ty doby, kdy v rundě bývalo okolo 160 stanic. Byl představen nově zvolený výbor v čele s předsedou DJ6XV a místopředsedy DL1EK a DF4UM. Ostatní fukce byly schváleny a potvrzeny. Při hodnocení sekcí byla jako nejaktivnější vyhodnocena sekce naše. Mimo nás pracuje dobře ještě sekce holandská, s dobrou účastí alespoň v DIG závodech jsou na tom ještě sekce ruská a ukrajinská. Polská sekce se rozpadla, rakouská sekce po smrti OE3HCS, stagnuje a nikdo nechce vzít vedení sekce. Z Belgie je občas slyšet jen ON4CAS, ze Švýcarska snad jen HB9AON a to je ještě původně Němec. Přemítalo se o VKV DIG QSO Party, hlavně o části 70 cm. Byl i návrh ji zrušit, neboť DH1PAL pravil, že se zúčastnily jen OK stanice, on s Elfi a jiné stanice z DL tam nebyly. Já se však tvrdě postavil na její obranu. Poukázal jsem na to, že vysoká účast z OK, nejen na VKV, ale i v KV párty a obou krátkých závodech je dána tím, že já každému členovi DIG OK a dalším cca 120 příznivcům, posílám před závody majla s upozorněním. A předpokládám, že vedení DIG má dostatek majlových adres na své členy v Německu a nic jim nebrání, aby učinili totéž. Je to jen a jen v propagaci. A pokud nebude propagace, tak po zrušení CW části na dvoumetru by nyní následovalo zrušení 70 cm, za pár let celé dvoumetrové části a pak dojde i na KV. To ale není ten správný postup. Dali mi za pravdu a něco prý pro zvýšení účasti stanic z DL udělají.

V další části zasedání se probíralo mezinárodní setkání DIG, které se bude konat ve dnech 30.5. až 2.6.2013. Bylo kvitováno s povděkem, že se upustilo od konání v Jesenici, kde sál je opravdu malý, i když ostatní zázemí ke konání setkání by tam bylo špičkové. Upřesnili jsme si něco ohledně programu, financování a cesty ostatních do OK. Upozornil jsem je na to a bude to i v pozvánce na setkání, že při jízdě od hranic na Plzeň a nyní i od Chebu, musí být dálniční známka a doporučil jsem všem, jet raději po dálnici až do Chemnitz a poté přes hraniční přechod Reitzenheim a okolo Chomutova k nám. Setkání bude v Podbořanech, v hotelu Národní Dům, ve stejném kde byla naše sekce v roce 1990 zakládána. Ubytování, hlavně pro organizátory, bude přímo v Národním domě, ostatní v hotelu Slunce, které má kapacitu 100 lidí, případně Penzion u Komára. V záloze je pak ještě možnost hotel Růže.

Poté mi Werner předal poháry a plakety za minulý rok. Pro sebe jsem převzal 2 poháry za vítězství v CW party a Geburtstagscontestu SSB, pro OK1XFJ za vítězství na 70 cm a plakety za 1.místa v OK pro OK1FHI za Geburtstagscontest CW, OK1XFJ za 144 MHz a pro sebe 1 plaketu za 2 závody – Party SSB a Fruehjahrscontest SSB. Pohár za celkové vítězství na dvoumetru pro Laca, OM2VL, jsem hned druhý den nechal u kluků z OM Power, kteří mu ho dopraví. Na počátku, po vzniku DIG bývaly i dva putovní poháry za SSB a CW DIG QSO Party. Ale časem se přišlo na to, že posílání pohárů, zvláště pokud ho vyhrál někdo mimo DL je nákladné a tak se na poháry pouze přidávaly štítky se značkami a poháry ležely u sekretáře.

Po čase se však podstavce pohárů štítky úplně zaplnily a tak se rozhodovalo co s nimi. Vedení DIG vzalo výsledkové listiny a po vyhodnocení bylo rozhodnuto, že největší počet vítězství připadá na OK1AR a proto byly oba tyto poháry předány mně do trvalého vlastnictví. Vážím si toho a současně to považuji za kompenzaci toho, že za některé závody již plakety a poháry nedostávám, ale dostanu jednu s uvedením výsledků v několika závodech. Každopádně je to hezká památka a vzpomínka na některé, již zesnulé členy, kteří jsou na štítcích pohárů uvedeni. Zasedání vedení se protáhlo až do 23. hodin, takže jsem se do kempu vrátil až půl hodiny před půlnocí. Zábava v hale byla plánována do půlnoci. Maruš byla sice otrávená jak šafářův dvoreček, ale už to nemělo cenu tam chodit.

V neděli po ránu jsme naposledy zašli do haly. Opět jsme ponavštěvovali stánky se známými a pomalu jsme se s nimi loučili. Někteří to začali balit již po poledni a ceny u některých stánků začaly padat. Tak se mi podařilo koupit 80 cm vrtulník na dálkové ovládání, po slevě z původních 70 Eu na 30 a za 50 Eu jsem si dovezl rozbrusku na 23 cm kotouče. Ve 14 hodin se na stánku DIG sešlo asi 30 lidí, převážně členů DIG, kteří „měli službu“ u firemních stánků. Manželka Alfonse, DJ8VC, připravila několik táců s krajíci chleba, namazaného doma vyškvařeným škvarkovým sádlem / bylo to ňam ňam / a narazily se dva menší soudky piva. Tak jsme setrvali až do závěrečné 15. hodiny.

Po návratu do kempu jsme pomalu pobalili co šlo, srovnali vše na cestu, se všemi se rozloučili a na 2 hodiny jsme si ještě lehli. Krátce před 20 hod. jsme vyrazili k domovu. Obdobně, jako cesta tam, tak i cesta, zpět proběhla bez problémů a před půl třetí jsme otvírali vrata do dvora.

Vzhledem k tomu, že příští rok je DIG setkání zde a ušetříme tím jednu cestu do DL, počítám již i s účastí na Hamradio 2013.

Zdeněk, OK1AR